Víno je alkoholický a méně často také nealkoholický nápoj vznikající kvašením moštu z plodů vinné révy. Slovo víno, stejně jako názvy vína v mnoha dalších jazycích, pochází z latinského názvu vína vinum. Vědecky se vínem a jeho výrobou (vinařství) a pěstováním vinné révy (vinohradnictví) zabývá enologie.

Základní členění vína je podle barvy a jsou zavedené tři barvy: bílé, růžové a červené víno.

Bílé víno

je vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Ve rmutu bílých hroznů není obsaženo barvivo typické pro červená vína a proto bílé víno má ihned po lisování světle zlatou barvu. Další odstíny žluté a zlaté barvy může bílé víno získat při kvašení a zrání.  Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Bílým vínům vyrobeným z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.

Teplota podávání bílého vína: révová vína potřebují určitou teplotu, aby dokonale vynikly jejich vlastnosti ve vůni i chuti.

Více o teplotách vín při podávání...

Nejčastější bílé odrůdy vína

• Aurelius vyšlechtěný v Perné u Mikulova je moštová odrůda vinné révy, která vznikla křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský. 
• Floriánka je raná až středně raná moštová odrůda, která vznikla křížením odrůd Veltlínské červené rané a Müller Thurgau.
• Chardonnay je moštová odrůda, spontánní kříženec odrůd Pinot a Gouais Blanc. Pochází z francouzského vinařského regionu Burgundsko. Dlouho se předpokládalo, že je odrůda Chardonnay identická s odrůdou Rulandské bílé (Pinot Blanc), později byla považována za mutaci této odrůdy. Proto se ve Francii jmenovala Pinot Chardonnay.
• Irsai Oliver vyšlechtil roku 1930 šlechtitel Pál Kocsis v Maďarsku, v Kecskemétu, křížením odrůd Pozsonyi Fehér  a Čabaňská perla
• Muškát moravský  je raná až středně pozdní moštová odrůda. Vzhledem k tomu, že pro pěstování v našich vinařských oblastech nebyla k dispozici žádná dostatečně vhodná odrůda s muškátovým aroma, pokusil se Ing. V. Křivánek ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Jeho záměr se podařil a Muškát moravský se brzy stal nejrozšířenějším tuzemským novošlechtěním u nás.
• Müller Thurgau je středně pozdní moštová odrůda, kterou vyšlechtil Prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau.
• Neuburské středně pozdní moštová odrůda, pocházející z Rakouska, kde se pěstuje pod názvem Neuburger.
• Pálava je pozdní moštová odrůda, která vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau a byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou. Josef Veverka zahájil šlechtění v roce 1953 ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích, odkud však musel v roce 1959 z politických důvodů odejít. Vybral semenáč č. 0104, který svými vlastnostmi vynikal nad ostatními. Klonové potomstvo tohoto semenáče bylo pak sledováno zejména ve Šlechtitelské stanici v Perné u Mikulova.
• Rulandské bílé je starobylá francouzská moštová odrůda, spontánní, pupenová mutace odrůdy Rulandské šedé (Pinot Gris), selektovaná dále v Alsasku, v 19. století, šlechtitelem Christianem Oberlinem.
• Rulandské šedé je starobylá francouzská moštová odrůda vinné révy, spontánní, pupenová mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir). Odrůda pravděpodobně vznikla v Burgundsku, odkud se rozšířila po celé Francii, zvláště do oblasti Champagne. Do Maďarska se dostala již ve 14. století, stejně tak do Čech
• Ryzlink rýnský  je starobylá, pozdní moštová odrůda, pocházející z údolí horního toku Rýna.
• Ryzlink vlašský je stará, pozdní moštová odrůda. Je prokázáno, že k odrůdě Ryzlink rýnský nemá žádný příbuzenský vztah. Nejčastěji se uvádí, že vznikla ve Francii, odkud se rozšířila do okolí. 
• Sauvignon  je starobylá francouzská moštová odrůda, pocházející patrně z francouzského regionu Bordeaux či z vinařských oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují, že patrně vznikla samovolným křížením odrůd Chenin Blanc a Tramín.
• Sylvánské zelené  je starobylá, středně pozdní moštová odrůda, jedna z nejstarších evropských odrůd. Již Gaius Plinius Secundus zmiňuje v 1. stol. po Kr. z oblasti Panonie odrůdu s podobnými vlastnostmi. 
• Tramín bílý  je odrůda známá již od středověku ze středoevropských vinic, kde se pěstovala ve směsných výsadbách i samostatně a byla považována za nejlepší bílou odrůdu pro intenzivní aroma a výbornou kvalitu vín.
• Tramín červený má podle nejnovějších genetických výzkumů poměrně blízko k volně rostoucí révě lesní a je pravděpodobně nahodilým křížencem dvou ještě starších, neurčených a dnes již patrně neexistujících odrůd, popřípadě křížencem odrůdy Pinot a neznámé, patrně neexistující odrůdy.
• Veltlínské červené rané rané je raná až středně pozdní, moštová a místy i stolní odrůda révy vinné. Genetické studie ukazují, že se jedná, podobně jako u blízce příbuzné odrůdy Neuburské, o spontánní křížení odrůd Sylvánské zelené a Veltlínské červené.
• Veltlínské zelené je stará moštová odrůda. Některé indicie nasvědčují, že byla pěstována již v dobách Římské kolonizace země, ale v literatuře je o ni první, ne zcela jistá zmínka až roku 1766 

Další zajímavé články o víně

Sommeliérské minimum

Víte jak správně vytáhnout zátku? Jak víno nalévat ? Kolik vína do sklenky?

Snoubení vína a pokrmů

Zlaté pravidlo! Víte co je francouzský paradox?

Výroba vína

Víte jakou mají cukernatost hrozny pro pozdní sběr ?